cesta trojúhelník

Gardening City

Projekt: Diplomová práce, Mezinárodní studentská soutěž

Datum: 2015-2016

Místo: Brest, Bělorusko

Inspirace

Při hledání inspiračního zdroje – vnitřního obrazu běloruského tradičního bydlení, jsem využil jeho interpretaci od bělorusko-francouzského malíře Marca Chagalla. Klasická východoslovanská vesnice je častým motivem jeho obrazů. Duch těchto imaginativních obrazů jsem se snažil převést do architektonického řešení. Chagallovo dílo ukazuje silné sepětí s rodnou půdou.

„Historikové dobře znají dějiny politických stran, paktů a významných projevů, ale vcelku málo víme o tom, jak se lidé na venkově cítili a jak vnímali ozvěny velkých událostí. Vztah k pozemkům a k domácím zvířatům byl neskonale důležitější než vztah k politické situaci. Základem všeho byla půda. Neprodávala se ani při největší nouzi. (…) Domácí zvířata měla svá jména a lidé si bedlivě všímali jejich povahových vlastností. (…) Jak mohou žít a nemít domov? (…) Zkušenosti jihočeských venkovanů, které se podobaly prožitkům ostatních evropských zemědělců (protože jedno je nebe, půda a obilí), pomáhají porozumět zdánlivě tak odlišným věcem, jako jsou cirkusové obrazy Pabla Picassa a řady dalších malířů, či létající krávy Marca Chagalla. Teprve v Paříži mizí Chagallovy oblohy citových pout zvířata a začínají se objevovat spíše postavy muzikantů, milovaných žen a proroků.“ 

Zatímco pitoreskní obraz běloruské vesnice vychází z Chagallova díla, stavby bytových domů jsou částečně ovlivněny i dílem Pabla Picassa. Je zde využito principu nahlížení na věc z různých úhlů pohledu, v jednom obrazu vidíme „kubisticky“ z domu více než dvě fasády najednou.

Gardening City - axonometrie

Prostorová koncepce

Uspořádání území vychází z původních tvarů vojenského prostoru rozděleného na jednotlivé kvadranty. Půdorysně tak připomíná římská castra.

Území určené pro výstavbu bytových domů se nachází odděleně na okraji městské zástavby, ze severu jeho hranici určuje záplavové území řeky. Z tohoto ohledu vychází i celková koncepce obytného území, jako trvale udržitelného a do jisté míry samostatného města. Cílem je minimalizovat vstupy a výstupy.

Vzhledem k provázanosti s vojenskou minulostí území, vychází tento koncept funkčně z významných historických staveb nacházejících se na území Běloruska – křižáckých hradů (viz obrazová příloha). Tyto hrady tvoří většinou silné hradby obdélníkového půdorysu s jednou věží. V době vojenského ohrožení sloužily jako útočiště pro obyvatele z blízkého okolí. Uvnitř se k hradbám i volně ve dvoře, za podmínky zachování průchozích cest stavěly dočasné stavby. Stejným způsobem jsou zastavěné i zadané pozemky. Tento princip vnějších „hradeb“ se týká fraktálně fungování celé vystavěné čtvrti, ale i každého z jednotlivých elementů, ať už jednotlivých pozemků, domů nebo zahrad. Každý z bloků tak zvenku působí pevně a kompaktně a zevnitř se stává živým proměnlivým organismem, místem plným zákoutí a plácků. Pevnou hradbu tvoří především pravidelně vysázená stromořadí.

Prostorový koncept je inspirován zahradní kolonií krajinářského architekta Carla Theodora Sørensena. Z kreseb a prostorového i půdorysného hledání vhodné formy jsem dospěl k tomu, že pro efektivnější způsob návrhu by bylo vhodnější jako nástroj využít parametricky konfigurovatelnou geometrii. Hledané tvary bylo nutné geometricky definovat a proto jsem zvolil metodu Voronoiových diagramů. Takto jsem mohl lépe pracovat s velikostí jednotlivých ploch a pomocí zadaných bodů měit celou geometrii, která je na sobě navzájem závislá.
„Picasso – to znamená triumf inteligence, Chagall slávu srdce.“ 4

Rozdělení prostoru na veřejný vně pozemku, soukromý a poloveřejný uvnitř, zvyšuje komfort bydlení a umožňuje například bezpečněší využití pro dětské hry a celkově větší sociální kontrolu místa.
Byly zkoumány varianty prostorové a funkční. Vzhledem k rozsahu zástavby bylo nutné vycházet ze zjednodušených prostorových schémat. Pro zvolený princip bylo nutné ověření funkčnosti v detailnějším zpracování.

V centrálních částech pozemků jsou umístěna lokální komunitní centra. Vzhledem k tomu, že zástavba by měla být opakovatelná i na ostatních pozemcích, by v obdobné pozici měla být stavba podobného zaměru, jejíž náplň se může v jednotlivých blocích lišit – od jednotřídních školek pro místní děti po relaxační, sportovní či kulturní a umělecká centra.

GC_Plot1_pp

 

Trvalá udržitelnost

Trvalá udržitelnost je zajištěna řadou jednotlivých koncepčních opatření zmíněných dále v textu. Zásadní je celkový náhled na udržitelnost místa. Trvale udržitelný by měl být celý urbanistický celek, čemuž napomáhá například veřejná vybavenost (plánované vzdělávací instituce v blízkém okolí), přítomnost drobných služeb lokálního charakteru a současně možnost zaměstnání blízko místa bydliště. Důležitým prvkem je dostupnost MHD a přizpůsobení pro cyklistiku. Z tohoto důvodu jsou ve vnitrobloku na pozemku 2 i u komunitního centra na pozemku 1 umístěna zamykatelná krytá stání pro kola.
nároky na údržbu:
Velkou část pozemků zaujímají plochy soukromé a polosoukromé, takže náklady na údržbu ploch se minimalizují. Veřejnou zeleň a zeleň vnitrobloku budou tvořit extenzivní typy rostlin.

hospodaření s vodou:

Je počítáno s velkou retenční schopností území. Jsou použity polopropustné povrchy na zpevněných plochách a parkovacích místech (technologie FilterPave, dlažby s propustnými spárami, prorůstné pro rostliny). Střešní zahrady mají vzhledem k vysokému profilu zeminy schopnost část vody zadržet a část přímo využít pro zálivku rostlin.
Odpadní vody budou částečně zpracovány v kořenových čističkách s parkovou úpravou přímo na řešených pozemcích. Část vody bude vsakována, část bude používána pro zalévání a pro hydroponické pěstování rostlin ve sklenících.

odpad:

Po obvodech pozemků jsou pravidelně rozmístěny plochy pro svoz a odvoz odpadu. Likvidace bioodpadu by měla probíhat lokálně na kompostech.
zahradničení:

Péče o veřejný prostor v současnosti vyvíjí na města velké finanční nároky, které nejsou sama často schopna naplňovat. Koncept řešené zahradní struktury je reakcí na tento problém. Řešením je tvorba veřejného prostoru soukromými prostředky na soukromých plochách, jež formují prostorovou strukturu místa. Zasahují dovnitř i vně a tím určují kvalitu veřejného prostoru.

Zároveň tak navazují na klasický běloruský způsob života. Přirozeným důsledkem je silné sepětí s místem, spolupodílení se na vnějším obrazu místa, kde obyvatelé žijí. Dalším aspektem je důraz na kontinuitu vývoje. Dům není automobilem, který po výjezdu z prodejny ztrácí většinu své hodnoty. Naopak – postupným vzrůstem a dlouholetým vývojem zeleně získá místo postupně hodnotu daleko větší. To proběhne ve dvou rovinách, subjektivní, zapojením se do tvorby místa a vzniklým osobním poutem, tak objektivně, prostorotvornými účinky vzrostlé zeleně.

„My zahradníci žijeme jaksi do budoucnosti; kvetou-li nám růže, myslíme na to, že příští rok nám pokvetou ještě líp; a za nějakých deset let bude z tohohle smrčku strom -jen kdyby už těch deset let bylo za mnou!“

 

GC_Plot1_lp
trojúhelník krajina